A pak že to nejde…
Po matném domácím výkonu s Třeboradicemi na nás čekal výlet na sever Prahy do Kbel, které loni do posledního kola hráli i udržení v I. A třídě. Před zápasem jsme počítali nemalé ztráty. Ty se bohužel nevešly na prsty jedné ruky. Šimona, Ondru a Máru skolila rýmička, Karlos má natržené vazy v kotníku, Pepa absolvoval oficiální tenisové trenérské zkoušky (a ještě příští víkend bude) a kapitán Jarda, tak ten musel na rodinnou oslavu, které se zřejmě bez něj prostě nerozjede… Před zápasem jsme tedy neměli moc důvodů k úsměvům.
Šanci v základu tak dostali hráči, kteří během roku zas tak často od začátku nenastupují. Předzápasová rozmluva trenéra naštěstí padla na úrodnou půdu. Nikdo se ze zápasu nepodělal a my vstoupili do úvodu aktivně a domácí minimálně překvapili. Ačkoliv je v Kbelích menší hřiště, nikdo se nemohl dostat do žádné větší šance, přestože se hrálo ve slušném tempu. Největší šanci prvního poločasu nám tak paradoxně vytvořili domácí sami, když stoper špatně zpracoval balon a naservíroval na hranici velkého vápna Tomášovi, a ten tváří v tvář gólmanovi nezaváhal – 30. min. 0-1. Domácí evidentně zaskočil průběh zápasu a my do konce první půle měli ještě několik nadějných akcí, ale finální přihrávka se nám nedařila. Poločas tedy díky „dárečku“ skončil 0-1.
Do druhé půle jsme chtěli udržet aktivní pojetí hry, a domácím tak co nejvíce znepříjemnit jejich očekávaný tlak za vyrovnáním. Toto přání umocnila situace, kdy po našem rychlém útoku domácí gólman pouze vyrazil střelu a náš nový kapitán byl tam, kde měl být a dotlačil míč za brankovou čáru 47. min 0-2. Po obdržené brance domácí vrhli všechno úsilí do útoku a začali nás přehrávat. Naštěstí obranná hra týmu byla na slušné úrovni a domácí jsme nepustili do žádné loženky. I přes ubývající síly jsme hrozili z brejků a v 70. minutě jeden proměnili. Bejblík zakončil únik po naší levé straně a my se radovali z nečekaného vedení 0-3. Kaňkou na zápase byla snad jen obdržená branka v 83. minutě, když domácí proměnili penaltu. Ta ale nemohla vzít naši radost z nečekané, přesto zasloužené výhry.
Závěr: Před zápasem bychom brali bod všichni. Po něm bereme 3 a myslím, že vcelku oprávněně. Ukázalo se, že tým nemusí být papírově kompletní, abychom dokázali obstát. Ale pozor, první vlaštovka hejno nedělá, a tak další zápas v Benicích bude strašně důležitý.
Vývoj utkání: 0:1 (30min.); 0:2 (47min.), 0:3 (70min.), 1:3 (83min.) Góly ČZU: Tomáš Horský, Lenny Tatenda, Bejblík
P.S.: Nemohu si odpustit jednu historickou poznámku. V So 19.9.2015 se poprvé v historii CŽU stal kapitánem příslušník jiného kontinentu. Kapitána Černého, toho času bujaře slavícího kdesi v Jižních Čechách, nahradil jiný „černý“. Lennon Tatenda Bera se tam nesmazatelně vepsal do historie, což okořenil i vstřelenou brankou, gratulujeme :o)
SCA