Spravedlivá dělba
V dalším domácím zápase jsme na svém kolbišti přivítali třetí tým tabulky – Spartak Kbely. Bohužel díky nemoci jsme tentokrát nemohli počítat s naším lodivodem, proto si mohl střihnout svoji premiéru lavičce jako head coach Jarmila. Před samotným kláním jsme museli opět měnit sestavu, a tak se na jaře poprvé v základu objevil Karlos a Malý Márty si konečně vydupal pozici pístu. Snad i díky nevlídnému počasí, dozvukům z oslav třicetin Ondry a samozřejmě i časové kolizi se zápasem Sparty dorazilo jen pár věrných příznivců. Odměnou jim však byl zápas plný šancí na obou stranách.
První šance na sebe nadala dlouho čekat a měli ji hosté. Po rozehrání rohového kopu však hostující forward hlavičkou nemířil přesně. Další brankovou příležitost jsme na svědomí měli my. Přímí kop Ondra poslal do malého čtverce, kde se vynořil Mára, ale svoje zakončení netrefil ideálně a hostující brankář se tak mohl zaskvět výborným zákrokem na brankové čáře. Akce však pokračovala, když si vyražený balón našel Vinšátko a křižnou střelou překonal hostujícího strážce. K naší smůle však pouze poprvé orazítkoval břevno kbelské svatyně. Hra pokračovala ve svižném tempu a šance se střídaly na obou stranách. Po nevinně vypadajícím výkopu brankáře si pohrál s míčem ve vzduchu vítr a výsledkem bylo nedorozumění v obranné řadě a hostující hráč měl sice obtížnou pozici, ale dala se z ní vytěžit první branka zápasu. Tentokrát nás podržel v brance Krhy. Následně jsme se po hezké kombinaci po křídle dostali až před velké vápno, kde to z otočky zkusil Vinšátko, ale opět trefil pouze horní tyč kbelské brány – kopyto. Nevím, zda to bylo již zmíněným větrem, ale jisté netěsnosti se v obranách obou týmu vyskytovaly po celý zápas. Dalším neduhem v našem obranném počínání byl hostující rohový kop. Nejprve si na krátko sběhnul hostující hráč a poté centrem na zadní tyč našel svého kapitána, který vyhrál hlavičkový souboj a naservíroval míč zpět před branku, kde pro volného spoluhráče nebyl problém uklidit míč do naší branky. 0:1 39.minuta. Výtečnou příležitost k vyrovnání jsme dostali záhy, když po rozehrání standardky posoudil rozhodčí souboj Karlose s hostujícím obráncem jako faul a ukázal na penaltový puntík. Hostující obránce Haniak, který v duchu své celozápasové tradice neváhal, a počastoval „lichotkami“ všechny ve své blízkosti (bez zájmu jaký dres měli na sobě), si nejprve vysloužil žlutou kartu od hlavního. Poté se však vydal na rozpravu k pomeznímu a k překvapení všech uspěl. Rozhodčí se po konzultaci s pomezním rozhodl změnit své rozhodnutí a penaltu odvolal. K dalšímu údivu odvolal i ŽK za protesty, které byli opravdu šťavnatého ražení. Nutno uznat, že penalta s největší pravděpodobností nebyla, takže nebyl prostor k debatě. Snad však nebyl přítomen nikdo z vedení první ligy, neboť použití videa je už docela blízko a metoda hostujícího stopera ve stylu užití výrazu „ku*da“ za každým druhým slovem je přeci jenom levnější a mnohým ligovým fotbalistům by jistě byla po více chuti. Snad se tak ale nestane. Do kabin jsme tak šli s jednobrankovým mankem.
V poločase proběhl důrazný proslov ohledně kázně na hřišti a soustřední se pouze na naši hru a snahu vstřelit branku.
Vstup do druhého klání vyšel lépe nám a hned na začátku jsme měli dvě standardky, z kterých jsme ale vážněji nedokázali zahrozit. Po jedné z nich šli hosté do brejku, ale díky rychle se vrátivšímu Mártymu jsme nebezpečí zažehnali. Dokonce přispěchal na pomoc i Doly a položil tak základ k úspěchu. Převzal totiž uloupený míč od naší obrany a nelenil nejen na kroku, ale ani se s míčem nemazlil příliš dlouho a vyslal rychlonohého Hrabátka na zteč. Ten se rozpomněl na své nedávné časy slávy a dokázal po rychlém zpracování prostřelit po zemi hostujícího brankáře a zaslouženě vyrovnat. 1:1 49. minuta. Poté měli nadějné šance Karlos, když ve svém typickém průniku alá tank T34 však nedokázal včas vystřelit a to samé se dá říci o Malém Mártym, který prováhal ten správný moment k zakončení. Hosté však nezůstávali pozadu a nejprve neproměnili samostatný průnik ze strany a poté v další nadějné šanci minuli z úhlu naši branku. Postupem času se hra vyrovnala a spíše začali hrát prim hosté. Jejich největší šanci na vítězství měl kapitán Skoč, který si našel cestičku mezi našimi stopery, ale tváří v tvář Krhymu ho nedokázal přelobovat. To, co se nepovedlo jemu, se téměř povedlo na druhé straně. Jarmila, který evidentně načerpal dostatek zkušeností od našeho Josého, uplatnil svůj trenérský instinkt a v 86. minutě poslal na hřiště Zdendu. Ten se hned vzápětí prosadil při rohovém kopu k hlavičce a míč směřující do branky však dokázal zastavit jeden z obránců Kbel. Z následné šlamastiky jsme již nic nevytěžili a tak sudí závěrečným hvizdem ukončil tento zápas.
Závěr: Zápas vcelku slušné úrovně s velkým množstvím šancí na obou stranách mohl dopadnout jakkoliv, takže konečná remíza je spravedlivá vůči všem. Příští kolo se hraje opět doma v Ne od 17:00 hostíme Benice, které mají záchranářské starosti, takže zápas určitě nebude procházka růžovou alejí.
Vývoj utkání: 0:1 39.min. 1:1 49 min.
Střelci ČZU: Hrabátko
©SCA