Přestřelka za bílého dne…
Druhý zápas na venkovní půdě nás čekal v sobotu na UTM v Uhříněvsi s Benicemi, které loňskou jarní sezónu hráli jak z partesu. My doufali v 
zopakování téměř bezchybného výkonu z Kbel, který nám letos poprvé zajistil 3 body. Trenérský tým měl trošku zamotanou hlavu, ale nakonec nechal základní sestavu ve stejném složení. Na lavičce tak skončili standardní opory týmu, jakými jsou např. Jarmila, Ondra či Mára. Lavička tak praskala ve švech nejen pod tíhou, ale i pod kvalitou hráčů. A to stále máme na marodce matadory Karlose a Peggyho…
Hřiště v Uhříněvsi není nikterak rozlehlé, proto byl kladen velký důraz na souboje a bojovnost, díky kterým jsme v minulém zápase uspěli. Bohužel celý první poločas zůstalo jen u slov, na hřišti to vidět nebylo. Zato domácí do zápasu vstoupili lépe, a když jsme si ve 4 minutě vymysleli malou domů, tak touto nabídnutou šancí nepohrdli a z rozehraného nepřímého kopu z malého vápna se dostali do vedení 1:0. Naštěstí pro nás, se nám vyplácí změna kapitána, který v době nouze opět zasáhl a nebojácným průnikem srovnal již v 10 minutě na 1:1. Zdálo se, že se vracíme do starých kolejí a postupně přebereme otěže zápasu. Když už to tak opravdu vypadalo, nechali jsme se přehrát u našeho rohového praporku a výsledkem byl centr na penaltu, kde nikým nehlídaný domácí hráč obloučkem na zadní tyč strhnul vedení opět na stranu domácích. 35. minuta 2:1. Tak také skončil poločas.
O přestávce došlo i na návštěvu „klubového kadeřníka“. Řádné fénování a mytím hlav dohromady měli hráči zcela zdarma. Trenér Nos dokáže zvýšit hlas, o tom jsme se přesvědčili již mnohokrát, ale tentokrát šlo doslova o seřvání na dvě doby. Odpověď na otázku, zda to bylo nutné a přínosné, nám dá vstup do druhé půle. Na hřiště se již ze zdravotních důvodů nevrátil Bejblík, a tak šanci na reparát dostala Jarmila.
Vstup z říše snů započala právě Jarmila, když po rychle rozehraném autu a kombinaci s Lennym nekompromisně poslala balon na zadní tyč 2:2 48. min. Opaření domácí se nezmohli na žádnou kloudnou kombinaci a pod naším tlakem ztráceli jeden balón za druhým. Další gólová situace započala vyhraným soubojem Máry na půli hřiště a následným průnikem Tomáše po naší levé straně, kterou zakončil přihrávkou na malé vápno, kde již zkušený harcovník Jarmila zasunula balón podruhé do sítě domácích a obrat byl na světě. 2:3 52. minuta. Další pohroma pro domácí přišla záhy, když standardní situaci z půli hřiště nedokázali odvrátit a balón proskotačil až za záda gólmana. Nemalou zásluhu na tomto gólu má i Dan, který konečně poslechl nářky trenérského dua a nevypustil souboj před gólmanem, který tak musel reagovat i na jeho pohyb a Luky si tak připsal první zářez na pažbě v dresu ČZU. 2:4 57. min. Dvacetiminutovku snů pro nás, a hrůzy pro domácí, dovršila 65 minuta, ve které se domácí záložník neudržel a vyfasoval druhou ŽK. Měli jsme 3 body jak na talíři. Ale to bychom nebyli my, abychom něco nevymysleli. Místo aktivní hry a kombinace s vědomím převahy jednoho hráče jsme začali vymýšlet nesmysly, které naštěstí pro nás domácí nebyli schopni přetavit v góly. Výjimkou byla až 86. minuta, kdy místo odkopu jsme si dávali přednost a výsledkem byla penalta. Domácí Komárek tak v klidu završil dnešní hattrick a my měli před sebou 6-7 minut klepání se o vítězství. To nakonec dopadlo a my slavili druhou výhru.
Závěr: 6 bodů ze dvou težkých venkovních zápasu je skvělá vizitka, toť fakta. Hra, především v prvním poločase, byla žalostná, nasazení a bojovnost se rovnala Sparťanům v nedělním derby. My naštěstí na rozdíl od nich máme vůli zápas zvrátit v náš prospěch a tak jsme si mohli vychutnat prodloužený víkend s pocitem vítězství. Přesto další domácí zápas s Cholupicemi bude bojem o tzv. 6 bodů, neboť dle dosavadních výsledků to bude jeden z našich konkurentů ve spodní části tabulky, a tam je nutné zvládat domácí zápasy na 100%.
Vývoj utkání: 1:0 (4.min); 1:1 (10.min.); 2:1 (35. min); 2:2 (48min.); 2:3 (52min.); 2:4 (57min.); 3:4 (86.min)
Góly ČZU: Lenny Tatenda, Jarmila Černá 2x, Lukáš Doležal
SCA