Všechno špatně aneb jenom štěstí nestačí
V den 15. smutného výročí útoku na dvojčata jsme nastoupili na hřišti rezervy Vršovic a možná mnozí z nás byli duchem právě tam, protože jinak si to vysvětlit neumíme. Před zápasem se nešťastně zranil Ondra, a když k tomu přičteme Márův disciplinární trest, chyběli nám dva hráči základní sestavy. Do ní se naopak vrátil z politického meetingu navrátilec Lumír. Před zápasem došlo na proslov v kabině, že sice máme čtyři body, ale to díky štěstěně, která do té doby stála u nás, jinak hra rozhodně není ke chlubení. Bohužel zůstalo jen u slov…
Zápas se odehrával na hřišti nevalné kvality, a tak samotná kombinace byla hodně ztížená. To by se mohlo zdát, že by nám to mělo vyhovovat, neboť nepatříme mezi bůhvíjaké oku lahodící fotbalové šiřitele. Druhou část předešlého výroku jsme splnili na 110%, bohužel. Domácí mladíci měli od začátku lehčí nohy a hráli s podstatně 
viditelnější lehkostí a dynamikou. První šanci hned v druhé minutě jsme přežili, ale pak to přišlo. Nejprve jsme domácím doslova darovali roh, a jak se sluší a patří na oslavence domácí dárek převzali a rozbalili s úsměvem na rtech, který znamenal vedení. To vše díky povedenému centru, na který nedosáhl na první tyčce Malý Márty, Zis si pak nedokázal poradit v těžkém souboji v malém vápně. 1:0 7. minuta. Aby toho nebylo málo, hned z následujícího centru se domácí opět prosadili, když se jejich hráč dokázal odpoutat od našeho beka a do protipohybu Břéči dal domácím dvoubrankové vedení. 2:0 12. min. Od té doby víceméně do konce první půle jsme na hřišti jako fotbalisté, ani jako tým, neexistovali. Domácí měli ještě několik šancí, ale ty naštěstí neproměnili. Půle hrůzy tak skončila jen 2:0.
O poločase došlo k proslovu na téma bojovnost a plnění taktických povinností s nadějí na vstřelení kontaktního gólu.
Začátek druhé půle však opět patřil rychlonohým domácím, ale žádnou výraznější šanci si i díky lepší poziční hře celého týmu v první čtvrthodině nepřipravili. Naopak, po jednom rychle rozehraném přímém kopu si to pelášil Jarmila z úhlu na domácí svatyni, centrem oslovil Hrabátka, kterého však reflexivně vychytal domácí strážce a to i díky štěstí, neboť vyraženou střelu mu přímo do rukavic vrátil dobíhající obránce. Poté měli velké příležitosti Pepa a Doly, ale tváří v tvář gólmana domácích nepřekonali. Vrhali jsme čím dál více sil dopředu, ale bez efektu. Zoufalství bylo na místě. Na vrchol kopce marnosti však dorazili jako první 
Peggy a Břéča, když relativně jednoduchý centr do velkého vápna vyřešili tak, že se srazili a míč nakonec skončil v naší brance a to i s přispěním Jirky, který se sice snažil míč směřující do naší kasy odvrátit, ale nedokázal to. 3:0 72. minuta. Bylo po zápase. Za zmínku pak stojí snad jen pár šancí domácích, kteří byli samozřejmě při chuti a mohli nám přidat ještě pár jablíček na cestu domů, ale naštěstí se tak nekonalo.
Závěr: Ve Vršovicích se nám nedařilo a nedaří. Možná i proto jsme tam odehráli jedno z nejhorších utkání v I. B třídě a zcela po zásluze jedeme domů s výpraskem. Je nutné se velmi rychle vzpamatovat a zamést si každý u svého prahu. Jednak v tom zápase nebyl zápal, bojovnost, o fotbalovosti ani nemluvě, ale prezentace mužstva a kolektivu tak, jak jsme to předvedli v tomto zápase, je neakceptovatelná. Přeberte si to každý po svém…
Vývoj utkání: 1:0 (7min.); 2:0 (12min.) 3:0 (72 min.)
©SCA